Archivní střípky z historie státní statistiky

Průkaz zaměstnance z doby nacistické okupace, umístěnka do dolů v rámci akce „úředníci do průmyslu“ či doklad o existenci „nespolehlivých elementů“ na statistickém úřadě. To jsou některé z originálních dokumentů, které se nachází v archivní pozůstalosti odborníka na dějiny statistiky Jaroslava Podzimka.

Jaroslav Podzimek byl autorem významných publikací „Vývoj československé statistiky v událostech a datech 1919–1945“, „Vývoj československé statistiky v událostech a datech 1945–1975“ a „Vývoj čs. statistiky do vzniku Státního úřadu statistického“, vydaných v průběhu 70. let minulého století.

Při shromažďování podkladů pro svá díla se Podzimkovi podařilo získat řadu pozoruhodných materiálů, mezi nimi například i nikdy nepublikované vzpomínky prvního předsedy Dobroslava Krejčího na jeho krátké působení v čele Státního úřadu statistického (SÚS). Tři vybrané dobové dokumenty zde představujeme.

Archivní dokumenty

Takto vypadal protektorátní pracovní průkaz „smluvního úředníka“ Ústředního statistického úřadu v Praze (Statistisches Zentralamt) vystavený policejním prezidentem v Praze pod číslem a 53918. Jméno a příjmení držitele není uvedeno. Doklad byl vydán dne 27. března 1944 a je opatřen podpisem tehdejšího německého zástupce šéfa úřadu dr. Albina Oberschalla.

Archivní dokumenty

Výměr o přidělení k práci vydaný Národním výborem na Praze 3 v roce 1951. Jednatřicetiletý zaměstnanec SÚS Rudolf Kohout jím byl dočasně přeložen do národního podniku Středočeské uhelné doly Kladno, kde měl půl roku pracovat jako „uhelný brigádník“. Podobný osud postihl v poúnorové době v rámci akce „úředníci do průmyslu“ například i spisovatele Bohumila Hrabala, který od roku 1949 pracoval v kladenské ocelárně.

Archivní dokumenty

Důvěrná informace vydaná prezidiem SÚS dne 21. března 1936 ve věci likvidace peněžních sdružení zaměstnanců SÚS s názvem Včelky. Oběžník byl zaslán přednostům odborů, kteří měli za úkol zjistit, zda takové organizace v jejich odborech působí. Záměrem vedení úřadu byla jejich likvidace do konce roku 1936. Vzhledem k nedostatku dalších pramenů není jasné, s jakým úspěchem se tato snaha setkala.

S vysokou pravděpodobností byly tyto „Včelky“ napojeny na družstvo Včela, které vzniklo v roce 1905 jako dělnické spotřební družstvo. Působilo v Praze a ve středních Čechách. Po dobu první republiky byla Včela symbolem proletářského družstevnictví spjatého s Komunistickou stranou Československa. Prvorepublikové četnictvo proto v rámci soupisu „nespolehlivých elementů ve státní službě“ zjišťovalo, není‑li některý ze státních zaměstnanců členem družstva.