Co odhalily prvorepublikové vystěhovalecké pasy?

V roce 1928 opustilo republiku téměř pětadvacet tisíc Čechoslováků. Většina vystěhovalců pocházela ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi a nejčastěji mířili do Kanady a Německa.


Vystěhovalectví

Československo patřilo na konci 20. let minulého století k evropským státům s poměrně nízkou mírou vystěhovalectví. Z dostupných údajů za rok 1927 vyplynulo, že v přepočtu na 100 tisíc obyvatel odešlo z Československa 103,0 osob, tedy jen o něco méně než z Německa (97,1). Míra vystěhovalectví ve Švýcarsku dosáhla 132,2 osoby, mnohonásobně vyšší byla ve Velké Británii a v Irsku (371,5), v Norsku (425,8) nebo Portugalsku (424,8). Jednoznačně nejvyšší byla tehdy v Litvě (768,4).

Statistika vystěhovalectví za první republiky byla mimořádně detailní

Podrobnou statistiku vystěhovalectví z ČSR za období 1922 až 1928 zveřejnil Státní úřad statistický (SÚS) v roce 1929 v časopise Zprávy SÚS. Údaje pocházely z několika administrativních zdrojů. Nejpodrobnější a nejúplnější informace přinesly záznamy o vydaných vystěhovaleckých pasech. Užitečná byla i evidence z pohraniční statistické kontroly emigrantů, která však nebyla bez chyb. Jak uvedli autoři článku: „… při pohraniční pasové kontrole někdy není možno potřebné statistické záznamy prováděti“. Statistici získávali informace také z měsíčních výkazů přepravních společností, které na lodích převážely vystěhovalce přes oceán. Cenným pramenem byla rovněž data o osobách vypravených do ciziny prostřednictvím státní vystěhovalecké stanice v Praze‑Libni.

Kam mířili držitelé vystěhovaleckých pasů?

V roce 1922 úřady vydaly celkem 39 429 vystěhovaleckých pasů, nejčastěji ke vstupu na území Spojených států (18 291), do Německa (5 208) a Francie (3 457). Nezanedbatelný počet občanů ČR plánoval odchod do Jugoslávie (1 555) a Rumunska (1 042). Stovky lidí emigrovaly do Argentiny (520) a Brazílie (219) a přes dvě stě do Sovětského svazu (212). Za připomenutí stojí fakt, že do republiky zároveň mířily nezanedbatelné počty migrantů z jiných zemí. V roce 1922 se do ČSR přistěhovalo 12 096 cizinců a o šest let později 5 213 cizích státních příslušníků.

Pořadí cílových destinací československých vystěhovalců se během následujících šesti let výrazně změnilo. V roce 1928 už se na první příčce pomyslného žebříčku ocitla Kanada (8 419), za ní následovaly Německo (4 732), Argentina (2 792), Francie (2 700) a až poté Spojené státy (2 577). Oproti roku 1922 se snížil počet emigrantů do Jugoslávie (278) a Rumunska (119), jen nepatrně vzrostly odchody do Sovětského svazu, kam odešlo 277 občanů ČSR.

Odkud a kam?

Statistika ukázala, že obyvatelé jednotlivých územních celků Československa preferovali rozdílné cílové destinace. Z území Čech odešlo 5 448 osob, z toho 3 002 do Německa. Nejvyšší počet lidí z českých okresů odešel z Horšovského Týna (497), ze Stříbra (468) a Sušice (443). Z Moravy se vystěhovalo 2 098 osob, nejvíce z okresů Hodonín (384), Uherské Hradiště (354) a Uherský Brod (171). Většina z nich mířila do Kanady (508) a do Argentiny (605).

Největší vlna emigrace se zvedla na Slovensku. Rodnou zemi tehdy opustilo 13 544 občanů. Nejčastějšími cíli byly Kanada (6 698), USA (1 861) a Argentina (1 421). Na Slovensku zasáhla emigrace nejvíce okresy Michalovce (534), Stropkov (486) a Sobrance (440). Z Podkarpatské Rusi odešlo 2 286 osob (274 do USA, 1 010 do Kanady a 520 do Argentiny). Vylidňování se dotklo zejména obyvatel Mukačeva (573), Užhorodu (436) a Sevluše (300).

Dočasně, nebo nastálo?

Odejít natrvalo za lepším životem v cizině plánovala v roce 1928 jen malá část držitelů vystěhovaleckých pasů (4 054 osob z téměř 25 tisíc, z nichž 2 490 zamířilo do USA). Z celkového počtu 277 osob s povolením ke vstupu do SSSR se rozhodlo 183 lidí zakotvit v „komunistickém ráji“ natrvalo.

Odejít pouze „dočasně“ mělo v úmyslu 16 303 osob, z nichž se 2 723 vydalo do Německa. Necelá tisícovka Čechoslováků (959) odjela do ciziny na sezónní práce. Z této skupiny hledalo 692 osob dočasné živobytí v Německu.

Cestování za prací

Za první republiky byly naprosto běžné cesty za prací. Není bez zajímavosti, že i do českých zemí mířily tisíce pracovníků (například 16 905 Slováků v roce 1928). Hledání obživy bylo zároveň nejčastějším důvodem vystěhování z ČSR (13 514 osob). Do nového zaměstnání mělo v úmyslu nastoupit 4 729 československých vystěhovalců, 87 jich odjelo převzít živnost a 2 659 se stěhovalo za rodinou nebo k příbuzným. Pozemky v té době vlastnilo 786 osob, domy 434 osob a 2 091 emigrantů mělo jak pozemkový, tak domovní majetek. Za nemajetné se označilo 15 507 osob, zcela bez zaměstnání bylo 7 889 osob, jen 274 osob uvedlo, že neumějí číst ani psát. Mezi vystěhovalými trojnásobně převažovali muži (18 430) nad ženami (6 110). Výraznou převahu měli lidé, které živilo zemědělství (12 628), dalšími rozšířenými skupinami byli horníci a hutníci (2 095) a stavaři (1 261). Téměř 800 vystěhovalců uvedlo jako své povolání domácí služebník.

Lodí za oceán

Největší počet vystěhovalců překročil prvorepublikovou hranici v Chebu (7 784) a v Děčíně, ve čtvrti Podmokly (3 637), kde byl přístav. K cestě do zámoří nejčastěji využívali lodní společnosti Canadian Pacific Railway Company (3 534), Cunard Line (3 002), severoněmecký Lloyd (2 627) a dopravce White Star Line (1 189), majitele nešťastně proslulého Titaniku. Českoslovenští emigranti opouštěli evropský kontinent většinou po nalodění ve francouzském přístavu Cherbourg (5 383), německých Brémách (3 014) a belgických Antverpách (2 492). Úředníci státní vystěhovalecké stanice v pražské Libni zjišťovali u vystěhovalců do USA, do kterých států Unie mají namířeno. Ze 4 539 obyvatel, kteří se vydali za oceán prostřednictvím této kanceláře, si 1 392 za svůj „druhý domov“ zvolilo Pensylvánii, 1 017 New York a 442 stát Illinois.

Bez peněz do ciziny nelez!

Českoslovenští exulanti odcházeli v roce 1928 za oceán s celkovou finanční hotovostí ve výši 17,85 milionu Kč, na jednoho tedy připadlo v průměru 1 164 korun. Sami statistici nicméně připouštěli, že objem finančních prostředků emigrantů musel být ve skutečnosti mnohem vyšší, protože se částky do výkazů zapisovaly pouze podle neprověřeného vystěhovalcova přiznání.

Počty odchozích byly v roce 1928 jen o čtvrtinu vyšší než loni. V roce 2018 se z České republiky vystěhovalo 19 519 osob. Od doby pádu komunismu v roce 1989 opustilo naší zemi nejvíce obyvatel (34 818) v roce 2004.