Evropané mají větší pocit životního štěstí

Téměř dvě třetiny Evropanů zažívaly v roce 2018 pocit „subjektivního blaha“. Za nejšťastnější se považovali Belgičané, naopak nejméně spokojeni se svým životem byli Bulhaři. V průměru projevili Evropané více spokojenosti než před pěti lety.


Pocit štěstí

Podle zjištění Evropského statistického úřadu uvedlo více než 62 % obyvatel Evropské unie ve věku 16 a více let, že v posledních čtyřech týdnech zažili pocit štěstí. Čtrnáct procent prý bylo šťastných po celý čas, 48 % po většinu času. Naopak 12 % Evropanů mělo tento pocit jen zřídka, a 2 % dokonce nikdy. Ve srovnání s rokem 2013 se podíl „šťastných lidí“ v EU zvýšil o více než dva procentní body (2013, 60 %).

Šťastný Benelux


Nejšťastnější se v loňském roce cítili lidé v Belgii, Nizozemsku, Rakousku a Finsku. Více než tři čtvrtiny obyvatel těchto zemí (shodně 76 %) tvrdily, že se během posledních čtyř týdnů cítili šťastní po celý zjišťovaný čas nebo po jeho většinu. Další v pořadí byli obyvatelé Lucemburska (74 % osob), Španělska (72 %) a Dánska (70 %). V České republice zažívala subjektivní pocit štěstí více než polovina dotázaných (52 %).

Chmury v Pobaltí a na Balkáně


Míra spokojenosti se životem byla nejnižší v Lotyšsku, kde pouze 31 % lidí uvedlo, že byli šťastní po celou dobu nebo po její většinu. Velká nespokojenost vládla také v Bulharsku (35 %), které s odstupem následovalo Chorvatsko (42 %), Litva (45 %) a Řecko s Rumunskem (shodně 46 %).

V užší kategorii „neustále šťastných lidí“ obsadilo první místo Španělsko, kde se kompletně „happy“ cítilo 29 % lidí. Opačný extrém pak panoval v Lotyšsku. Zde tvrdilo 28 % účastníků průzkumu, že v posledních čtyřech týdnech byli šťastní jen zřídka nebo nikdy. V Česku se v „nekonečném moři štěstí“ topilo 7 % respondentů, naopak 10 % pocit štěstí vůbec nebo téměř vůbec nezažilo.

„Světové štěstí“


Podle zprávy, kterou každoročně vypracovává agentura OSN, bylo v roce 2018 nejšťastnější zemí světa Finsko. Zpráva hodnotí země v šesti kategoriích: svoboda, důvěra, střední délka života, příjem, sociální podpora a štědrost. Na stupnici od jedné do deseti hodnotili obyvatelé jednotlivých států světa, na jakém stupni se právě v životě nacházejí. V žebříčku 156 zemí se v první pětici umístilo vedle Finska Dánsko, Norsko, Island a Nizozemsko. Na poslední příčce bylo Burundi. Česko skončilo jedenadvacáté.