Evropská příprava středoškoláků

V roce 2017 se v Evropské unii vzdělávalo 21,4 milionu středoškoláků, z toho více než 10,2 milionu (48 %) studovalo na odborných školách a učilištích. Tomuto typu vzdělání dávali přednost především chlapci, kteří tvořili 56 % všech žáků. Středoškolská příprava na profesní dráhu byla nejrozšířenější v České republice a ve Finsku.

Studenti

Rekordní Česko

Česká republika má druhý největší podíl žáků v odborném vzdělávání a přípravě z evropských zemí. V EU bylo předloni třináct členských států, v nichž více jak polovina středoškoláků studovala na odborných školách. Nejvyšší podíl (shodně 72 %) měly Česko a Finsko, Slovinsko (71 %), Chorvatsko (70 %) následované Rakouskem a Slovenskem (shodně 69 %) a Nizozemskem (68 %). Na opačném konci žebříčku s podílem menším než jedna třetina všech studentů se umístily Irsko (10 %), Kypr (17 %), Maďarsko (23 %), Litva a Malta (shodně 27 %) a Řecko (29 %).

Ve většině členských států byly odborné školy doménou silnějšího pohlaví

Nadpoloviční většinu na odborných školách v EU získali muži. Výjimku tvořily Velká Británie (52 % ženy), Belgie a Švédsko (shodně 51 %) a Finsko (50 %). Nejnižší zastoupení žen registrovali statistici na Kypru (23 %), v Irsku (33 %), Řecku (34 %), Litvě (35 %) a v Německu (37 %). K zemím s mírou zastoupení žen pod 40 % patřily dále Itálie (38 %), Maďarsko a Polsko (shodně 39 %).

Evropský trend vzdělávání

Vzdělání v EU má vyrovnat nevyváženost poptávky zaměstnavatelů a dovedností občanů členských zemí osmadvacítky. Zároveň si klade za cíl zvýšit odolnost Evropy v kontextu rychlých a výrazných změn, které přináší technologická revoluce a globalizace. Zatím EU v zajišťování kvalitních dovedností nijak nevynikala, dokonce i členské státy, které v této oblasti vykazovaly nejlepší výsledky, poměrně zaostávaly za nejrozvinutějšími asijskými zeměmi. Například v digitálních dovednostech mělo nízkou úroveň 44 % obyvatelstva EU ve věku od 16 do 74 let (169 milionů lidí) a téměř polovina občanů EU ovládala pouze svoji mateřštinu. Evropští odborníci předpovídají, že v horizontu deseti let bude 90 % všech pracovních míst vyžadovat vyšší úroveň digitálních dovedností a dobrou znalost alespoň dvou jazyků.