Obchází Evropu „žlutý strašák“?

V roce 2016 zemřelo celkem 5,1 milionu obyvatel Evropské unie. Smrt téměř sedmi tisíc osob měla na svědomí virová hepatitida, lidově známá jako žloutenka. Nejvyšší míra úmrtnosti byla zaznamenána v Itálii, nejnižší ve Slovinsku a Finsku. Česká republika s tímto závažným jaterním onemocněním zatím úspěšně bojuje.

Virová hepatitida (VH) je infekční onemocnění způsobující u člověka zánět jater. Lidový název vychází z jednoho z příznaků – žlutého zabarvení kůže. Výskyt onemocnění významně souvisí především se životním stylem, hygienickými návyky a stravou. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) od roku 2000 úmrtnost na VH stoupá a choroba představuje sedmou nejčastější příčinu smrti. V zemích EU a EEA (Lichtenštejnsko, Island a Norsko) je ročně nově diagnostikováno více než 50 000 případů hepatitidy typu B a C. V rámci Evropy jsou nejhůře postiženy středomořské státy, především pak Sicílie, kde je údajně nakaženo přes 10 % populace.

Na žloutenku umírají tisíce Evropanů

Celoevropská míra úmrtnosti na virovou hepatitidu byla v roce 2016 v průměru 13 zemřelých na milion obyvatel. Ve srovnání s rokem 2011, kdy dosahovala 15 úmrtí na milion obyvatel, se tedy snížila o 16 %. Téměř stejně byli postiženi muži (3 400 úmrtí) i ženy (3 200 úmrtí). Téměř dvě třetiny případů se týkaly osob starších 65 let (4 300 úmrtí, 64 % za celou EU).

Aby bylo možné spolehlivě porovnat jednotlivé země, je potřeba přizpůsobit absolutní počty úmrtí v konkrétních členských státech počtu a struktuře jejich obyvatelstva. Nejvyšší míru úmrtí na virovou hepatitidu v roce 2016 registrovaly mezi členskými státy EU Itálie (38 případů na milion obyvatel), Lotyšsko (31 úmrtí na milion obyvatel) a Rakousko (21). Na opačném konci žebříčku zemí EU se nacházely Slovinsko a Finsko (jedno úmrtí na milion obyvatel) a dále Nizozemsko a Česká republika (tři případy úmrtí).

Žloutenka v ČR

Nejčastěji se u nás vyskytuje VH typu A a C, podle údajů Státního zdravotního ústavu se jedná o stovky případů. Epidemie žloutenky typu A propukla v roce 2008 na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, kdy onemocnělo 1 600 lidí. Zdrojem onemocnění byla komunita uživatelů drog a osob s nízkým hygienickým standardem. Největší epidemii žloutenky na našem území zažili občané bývalého Československa v roce 1979. Tehdy se nakazilo více než 40 tisíc lidí. Zdrojem nákazy byl polský mražený krém z jahod, které tehdy byly na trhu vzácností. Šíření virové hepatitidy komplikovala především neochota komunistického režimu problém přiznat a varovat veřejnost.