banan banan banan

Demografie

Chcete vědět, jak se do věkové struktury obyvatel ČR promítá reprodukční historie posledního století? Do jaké míry se na velikosti jednotlivých generací „podepsaly“ různé změny, například období hospodářské krize, druhá světová válka, legalizace interrupcí, prudký růst porodnosti v první polovině 70. let minulého století (tzv. Husákovy děti) nebo klesající porodnost v průběhu 90. let? Jak jinak než z demografické statistiky se dozvíte, že od konce 80. let minulého století nepřetržitě stoupá podíl dětí narozených mimo manželství.

Statistika zjišťování demografických událostí v ČR má dlouhou historii. První časové řady statistiky sňatků, narozených a zemřelých jsou k dispozici od roku 1785. Údaje o zahraniční migraci, vnitřní migraci a o potratech se začaly shromažďovat mnohem později.

Informace o počtu narozených, sňatků a zemřelých ČSÚ získává sumarizací individuálních statistických hlášení o narozených dětech, uzavřených manželstvích a úmrtích, která obdrží od matričních úřadů. Z těchto dat a z údajů o počtu obyvatel, zjištěných z pravidelných sčítání lidu, sestavuje ČSÚ každý rok tzv. bilance obyvatel. Z nich pak vychází například při zveřejňování přehledu o počtu obyvatel jednotlivých obcí.

Nahrávám data grafu…
Zdroj dat: xls ikona

Nápověda pro práci s grafy:

Kliknutím myši na název datové řady v legendě je možné zobrazení dat v grafu skrýt. Po opětovném kliknutí se data znovu zobrazí.
Graf je možné uložit do formátů jpg, png, pdf, svg tlačítkem vpravo nahoře.
Data z grafu lze stáhnout ve formátu xlsx.

Naděje dožití a průměrný věk

Demografické statistiky nabízejí velké množství různých ukazatelů. Některé z nich uživatelé mylně zaměňují více než jiné, například střední délku života a průměrný věk. Každý ukazatel vypovídá o něčem jiném, ale jedno mají společné, za všemi jsou schováni lidé a jejich příběhy.

Začněme tím složitějším, tj. střední délkou života neboli nadějí dožití. Jde o ukazatel, který nám říká, kolik let v průměru ještě prožije jedinec, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v roce, pro který je tento ukazatel počítán. Období může být i jiné než jeden rok. Český statistický úřad nabízí údaje za 5leté intervaly. Odhaduje se zvlášť pro muže a pro ženy každého věku, protože úmrtnost je jiná nejen v každém věku, ale také pro každé pohlaví.

Řekněme, že jsme v roce 2013 a na zahrádce sedí babička ve věku 81 let, 30letá maminka a v kočárku novorozená pravnučka. Každá z nich má pochopitelně jinou naději dožití. U novorozeněte je to 81 let, u maminky necelých 52 let a u babičky téměř 8 let, což lze vyhledat v tzv. úmrtnostních tabulkách. Jinými slovy, novorozeně bude v průměru žít ještě 81 let, maminka 52 let a babička 8 let, pokud by se úmrtnost nezměnila a zůstala v České republice stejná jako v roce 2013. To je samozřejmě hypotetická představa, ale smyslem tohoto ukazatele je zachytit co nejkomplexněji úmrtnost v dané populaci v daném období.

Vraťme se však k našemu příkladu. Jak je možné, že naděje dožití 81leté babičky není nula let (a u maminky 51 let), když naděje dožití novorozeněte je 81 roků? Důvodem této zdánlivé podivnosti je to, že maminka i babička již překonaly rizika úmrtí, která s sebou přináší věk, který již prožily. Maminka již překonala rizika úmrtí ve věku 0 až 29 let a babička rizika 0 až 80 let. Jinak řečeno, díky tomu, že obě ženy již všechna tato rizika přečkaly, a obzvláště vyšší kojeneckou úmrtnost, je jejich naděje dožití vyšší, než by se čekalo u novorozence, pro kterého vše v životě teprve čeká.
Naštěstí spolu s tím, jak se lepší zdravotní péče a i životní styl obyvatel, snižují se v čase rizika úmrtí a naděje dožití se postupně zvyšuje. Například střední délka života novorozence (ženy) se v roce 1920 pohybovala okolo 50 let, v roce 1990 to již bylo více než 75 let a v roce 2013 je to již přes 81 let.
A jak je to s průměrným věkem? Ten nemá s nadějí dožití nic společného. Průměrný věk je aritmetickým průměrem věku určité skupiny jedinců. V případě našich obyvatelek zahrady je výpočet průměrného věku jednoduchý. Jedná se o 37 let, pokud budeme počítat pouze dovršený věk na celé roky ((81 + 30 + 0) / 3).

Trochu složitější je výpočet, pokud by na zahradě bylo například pět 81letých babiček, pět 30letých maminek a pět 0letých vnuček. V takovém případě se obvykle k věku každé věkové skupiny přičte půl roku, aby se zohlednilo, že někomu je 30 a 1 den a někomu už 30 a 364 dnů. Průměrný věk žijících na naší zahradě by tak byl 37,5 roku ((5 * 81,5 + 5 * 30,5 + 5 * 0,5) / 15). Je samozřejmě běžnou praxí, že se průměrný věk počítá i za jiné skupiny než pouze žijící. Například průměrný věk nevěst, svobodných nevěst, prvorodiček apod. Nebo také průměrný věk při úmrtí, ale protože zahrada v našem příkladu je šťastná, není možné takový průměrný věk vypočítat, neboť nulou dělit nelze.