banan banan banan

Národní účty – vývoj HDP

Díky statistice národních účtů zjistíte, že naše ekonomika si nejlépe vedla v roce 2006, kdy vzrostla o 6,9 %, nebo že v roce 2017 dosáhl hrubý domácí produkt 4,3 %.

Národní účetnictví tvoří ucelená soustava vzájemně provázaných sektorových účtů, odvětvových účtů, účtů výroby a tvorby důchodů, odvětvově-komoditních tabulek dodávek a užití a sektorově-odvětvových bilancí jednotlivých typů nefinančních aktiv. Poskytuje informace o vývoji a stavu národního hospodářství jako celku i v jeho sektorové, odvětvové a věcné struktuře. Nabízí řadu bilančních ukazatelů, např. hrubý domácí produkt, národní důchod, disponibilní důchod, úspory, čisté finanční jmění a mnohé další.

Nejsouhrnnějším ukazatelem výkonnosti ekonomiky je HDP (hrubý domácí produkt). Představuje nově vytvořenou hodnotu veškerých statků a služeb v národní ekonomice zpravidla během čtvrtletí nebo roku

Rozdíl mezi HPH a HDP

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?
Musíme začít zeširoka. HDP i HPH jsou ukazatele, které pocházejí z tzv. systému národních účtů. O tomto systému si můžeme více říci jindy, teď postačí, když budeme vědět, že se jedná o statistický systém, ve kterém jsou jednotlivé ukazatele vzájemně provázané (a je jich mnoho) a jsou vzájemně v souladu. Levá strana rovnice se musí vždy rovnat té pravé. Například vše, co se vyrobí, je buď spotřebováno, stane se investicí, je vyvezeno, nebo uskladněno. Nemůže se to někam ztratit.
Uveďme příklad na švestkách. Řekněme, že v sadu vypěstujeme švestky za 1 000 Kč. Co se s nimi stane? Část koupí lihovar (500), část se prodá lidem ke konzumaci (200), část je vyvezena do zahraničí (300). 1 000 = 500 + 200 + 300. Rovná se to! A takto to platí v celých národních účtech. Vraťme se však k HDP a HPH.

Začněme s hrubou přidanou hodnotou. Zjednodušeně si ji představme jako hodnotu, která byla podniky (nově) vytvořena nad rámec vstupních nákladů. Zdá se to složité, ale není. HPH spočítáme jednoduše jako rozdíl mezi produkcí (vypěstovanými švestkami za 1 000 Kč) a mezispotřebou, tj. vstupními náklady, které byly s vypěstováním švestek spojeny a přímo spotřebovány (řekněme pro jednoduchost, že při pěstování žádné přímé náklady nebyly). HPH je tedy 1 000 (1 000–0). Potud je to snadné.

V ekonomice je ale obvykle více podniků. A co jeden podnik vyrobí, druhý použije jako vstupní materiál do své výroby. Proto je tak důležitý výraz „nově vytvořená“ při vysvětlení HPH, byť to může znít divně. Představme si, že lihovar z našich švestek (za 500) vyrobí slivovici za 1 000 (jiné náklady než švestky neměl). Pro lihovar je přidaná hodnota 500 (produkce za 1 000 – mezispotřeba za 500), protože nad rámec vstupních nákladů (švestek) lihovar nově „vyrobil“ hodnotu 500.
Dohromady v sadu a lihovaru byla nově vytvořená hodnota 1 500. A to je hrubá přidaná hodnota za naši malou ekonomiku. Můžeme ji vypočítat dvěma způsoby. Jednak jako součet přidaných hodnot obou podniků (v sadu za 1 000 a v lihovaru za 500), nebo jako rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou za oba podniky: produkce za 2 000 (1000 za švestky plus 1 000 za slivovici) mínus mezispotřeba za 500 (švestky). Naše švestky byly „mezikrokem“ v produkci slivovice, proto musí být odečteny ze součtu produkce obou podniků.

A teď konečně hrubý domácí produkt. Možná to bude překvapením, ale i HDP si lze představit jako souhrn všeho, co bylo v ekonomice nově vytvořeno, stejně jako HPH. Má to ale háček. Jak už bylo řečeno, v národních účtech se levá strana rovnice musí rovnat pravé. Na jedné straně podniky něco nově vytvořily, na druhé straně to někdo koupil: lidé nakoupili švestky a slivovici a část švestek se vyvezla. Co je ale důležité: lidé švestky a slivovici nenakoupili přímo za cenu, kterou si účtují podniky, ale za cenu včetně daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní. A v tom je ten háček!
Podniky tedy nově vyrobily za 1 500 (jedna strana rovnice), ale lidé zaplatili 230 za švestky (200 + DPH 30), 1 452 za slivovici (1 000 + spotřební daň z lihu 200 + DPH 252) a vyvezeny byly švestky za 300 (bez DPH). Evidentně, 1 500 se nerovná 1 982 (230 + 1 452 + 300)! Aby se tedy levá a pravá strana rovnaly, musíme k přidané hodnotě (1 500) připočíst daně (482 = 30 + 200 + 252). A to je právě HDP: HPH plus čisté daně na výrobky (proč „čisté“, dnes nechme být). Každopádně HDP je v podstatě HPH, ale v cenách, za které se zboží nakupuje (čili v kupních cenách).

V praxi HPH tvoří okolo 90 % HDP, zbytek jsou čisté daně na výrobky. Proto se obvykle HDP a HPH vyvíjejí podobně. Jen výjimečně, pokud daně dramaticky rostou nebo klesají, je vývoj HDP odlišný od HPH. V takovém případě je důležité sledovat vývoj HPH, protože na ni nemají čisté daně vliv a přímo vypovídá o výrobní výkonnosti ekonomiky. Každopádně vývoj jednoho ukazatele nelze oddělovat od druhého, protože jsou jen dvěma pohledy na totéž. Když králíkovi obléknete smoking, pořád to bude králík, jen ve smokingu.

HDP na obyvatele v PPS

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Hodnota ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá parita kupní síly, co znamená a proč ji nestačí vyjadřovat v korunách nebo v eurech?

HDP je ukazatel ekonomického výkonu dané země. Zjednodušeně si ho představme jako souhrn všeho nového, co bylo v dané zemi vyrobeno za určité období. V ČR je HDP odhadován v mil. Kč, v Německu zase v mil. eur. Jak lze pak porovnávat tyto dvě země nebo třeba Českou republiku s průměrem EU? Můžeme převést koruny na eura. Ale jaký kurz použít?

Směnný kurz koruny vůči euru ovlivňuje hlavně poptávka a nabídka obou měn na trhu. Pro ilustraci uveďme příklad: Směnný kurz je 30 Kč za 1 euro. Pokud budou firmy nakupovat eura, jejich cena poroste až na 40 Kč za 1 euro. Pokud zájem o eura nebude, jejich cena může klesnout na 20 Kč za 1 euro. Směnný kurz tedy neznamená, že za 30 Kč koupíme v ČR totéž, co za 1 euro v Německu.

Z tohoto důvodů byla uměle vytvořena měnová jednotka, tzv. PPS. Ta vyjadřuje takový kurz mezi dvěma měnami, při kterém si je možné v obou zemích koupit stejné množství zboží. Řekněme, že si v ČR koupíme jeden bochník chleba za 20 Kč a v Německu ten samý za 1 euro. V takovém případě je parita 20 Kč za jedno euro a cenová hladina je v obou zemích srovnatelná. Výpočet PPS je ale ve skutečnosti mnohem složitější. Bere v úvahu velké množství výrobků a provádí se mezi mnoha zeměmi navzájem. V zásadě se ale jedná o stejný postup jako s bochníkem chleba. Když to tedy shrneme: v ČR i v Německu si koupíme stejné množství zboží při kurzu 20 Kč za 1 euro. Jenže směnný kurz, daný poptávkou, je 30 Kč za 1 euro. Kurz naší měny je tedy oproti PPS výrazně podhodnocen, takže zboží v zahraničí je pro nás dražší.

Vraťme se ale zpět k HDP na obyvatele v ČR. Řekněme, že je okolo 400 tis. Kč a průměr v EU 27 tis. eur (pro EU jako celek se 1 euro rovná 1 PPS). Jak porovnat ČR a EU? Při výpočtu máme dvě možnosti:

1.    Použijeme směnný kurz 30 Kč za 1 euro. HDP na obyvatele v ČR je v takovém případě okolo 13,3 tis. eur (400 děleno 30). Zdá se, že se ČR pohybuje okolo 51 % průměru EU.

2.    Použijeme paritu kupní síly 20 Kč za PPS, která odstraňuje vliv podhodnocení, nebo nadhodnocení směnného kurzu. HDP na obyvatele je tedy okolo 20,0 tis. (400 děleno 20), což znamená, že se výkonnost české ekonomiky (na obyvatele) pohybuje okolo 74 % průměru EU, což lépe odpovídá skutečnosti.

Pro mezinárodní porovnání v daném roce je vždy vhodnější použít přepočet do PPS. Údaje v eurech sice mohou ilustrovat finanční sílu země, ale o ekonomické výkonnosti příliš nevypovídají. Pokud při porovnání zemí použijeme směnný kurz, do našeho srovnání promlouvá i odlišná cenová hladina v jednotlivých zemích způsobená podhodnoceným nebo nadhodnoceným směnným kurzem.