Odkud pochází evropská zelenina a ovoce?

Ovocnářskou velmocí Evropské unie se v roce 2017 stalo Španělsko, Polsko obsadilo první příčku v pěstování jablek. Zelinářskou jedničkou byla už tradičně Itálie, která zároveň získala „rajčatové prvenství“.

Největší ovocná království

Podle zprávy Eurostatu spravovalo ovocné sady o rozloze 3,4 milionu hektarů celkem 1,5 milionu podniků EU. Ve Španělsku se ovoce rodilo na 1,4 milionu hektarů půdy, což představovalo dvě pětiny (40,1 %) z celkové hodnoty EU. Jabloňové sady pokrývaly 522 tisíc hektarů (15,5 % celkové ovocné oblasti EU). Téměř třetina celkové pěstební plochy jablek se nacházela v Polsku (31,1 %), což odpovídá rozloze jablečných sadů tří států: Itálie (11,0 %), Rumunska (10,6 %) a Francie (9,6 %). Mandlové sady pokrývaly 22,5 % celkové ovocné oblasti EU (743 tisíc hektarů), přičemž největší plochou mandloňových sadů disponovalo Španělsko (85,2 % celkové hodnoty EU), které bylo zároveň třetím největším producentem mandlí na světě.

Evropské „zeleninové ráje“

Přibližně 0,8 milionu farem pěstovalo na ploše 2,2 milionu hektarů půdy čerstvou zeleninu. Největší pěstební plochu zeleniny o rozloze 0,4 milionu hektarů zaujímala Itálie (17,8 % v rámci EU).

Rajčata rostla na 241 000 hektarech půdy (10,8 % celkové pěstební plochy zeleniny v EU). Největší pěstební plocha rajčat v rámci EU (38,4 %) patřila Itálii, následovalo Španělsko (25,2 %), Rumunsko (9,2 %) a Portugalsko (8,7 %). Na dalších 181 tisících hektarech (8,1 % celkové pěstební plochy zeleniny v EU) rostla cibule. Evropským „královstvím cibule“ se stalo Nizozemsko, které zaujímalo téměř pětinu (19,0 %) pěstebních ploch cibule v EU. Další v pořadí byly Polsko (14,7 %) a Španělsko (14,1 %).

Jak na tom byli čeští pěstitelé?

Intenzivním pěstováním zeleniny se v roce 2017 zabývalo 560 českých pěstitelů. Na celkové ploše 14 300 hektarů vypěstovali v průměru 250 až 320 tisíc tun zeleniny. Podle AGRI měly v roce 2017 největší podíl na celkové sklizni hlávkové zelí, cibule, mrkev, květák a rajčata. Do zemí EU jsme vyvezli 100,6 tisíce tun zeleniny, a to zejména na Slovensko (67,5 tis. tun), do Německa (14,2 tis. tun), Maďarska (5,7 tis. tun), Rakouska (5,2 tis. tun) a Polska (3,4 tis. tun). Česká republika, která bývala „zelinářskou velmocí“, v roce 2017 dovezla přes 70 % produkce u nás dříve pěstovaných druhů zeleniny. Nejvíce ze Španělska (124,2 tis. tun), Nizozemska (121,1 tis. tun), Polska (95,4 tis. tun), Německa (85,2 tis. tun) a Itálie (50,1 tis. tun).

Celková plocha ovocných sadů v ČR dosáhla přibližně 17,2 tisíce hektarů. Celková produkce ovoce se pohybovala v rozmezí od 270 do 410 tisíc tun. Z ČR se do zemí EU vyvážela především moštová jablka, višně na zpracování, hrušky a švestky. Dodávky ovoce ze zemí EU se na celkovém objemu dovezeného ovoce podílely 61 %. Mezi největší dodavatele patřily tradičně Španělsko a Itálie, dále pak Německo, Polsko a Belgie.