Pražští policisté na konci 19. století byli zachránci životů i pomocníci cenzury

O bezpečnost obyvatel a návštěvníků Prahy se v roce 1892 staralo celkem 600 strážníků. Jejich práce vyžadovala mimořádné nasazení. Vedle udržování pořádku v ulicích, stíhání, zatýkání zločinců a převozu vězňů museli policisté dohlížet na prostitutky, sledovali průběh politických shromáždění, koncertů a divadelních představení. Jejich úkolem byla rovněž konfiskace nepovolených tiskovin nebo krocení splašených koní.

Policie Praha
zdroj : Muzeum policie České republiky

Podrobné informace o výkonech pražské policie v roce 1892 přináší publikace s názvem „Statistická knížka královského hlavního města Prahy a spojených s městskou statistickou kommissí obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohrad a Žižkova“. Jedná se o městskou statistickou ročenku vydávanou pražskou statistickou kanceláří. Ta byla zřízena již v roce 1868 a stala se předchůdkyní dnešní Krajské správy ČSÚ v hlavním městě Praze. Obvod c. k. pražského policejního ředitelství zahrnoval tehdejší Prahu, tedy Staré a Nové Město, Josefov, Hradčany a Malou Stranu, čtyři předměstské samostatné obce (Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov) a deset dalších obcí. Celkem na tomto území žilo 368 837 obyvatel.

C. k. pražské policejní ředitelství

V čele úřadu stál policejní ředitel, jemuž bylo podřízeno 59 vyšších policejních úředníků, z toho čtyři policejní radové, 10 vrchních komisařů a 19 komisařů. Běžnou policejní práci vykonávalo celkem 600 strážníků pod vedením vrchního dozorce stráže. Každý den bylo ve službě 354 mužů, z nichž většina vyrážela do ulic na hlídku. Část tvořila policejní pohotovost, připravenou ve dne v noci k zásahu. Ředitelství zaměstnávalo celkem 771 osob. Jeden policista připadal na zhruba 500 obyvatel Prahy (pro srovnání: v současnosti je jeden policista na 200 obyvatel).

Policejní byrokratický „šiml“

Už tehdy zabíralo spoustu času „papírování“ spojené s vydáváním různých povolení a zajišťováním dalších byrokratických úkonů. V roce 1892 vydali pražští policisté 2 141 povolení k pořádání plesů a tanečních zábav, 251 povolení k produkci divadelních představení, 8 321 povolení k uspořádání koncertů a jiné hudební produkce a 3 501 povolení k provozu hostinců přes vymezenou otevírací dobu. Vedle toho vyhotovili 1 193 pasů pro cesty do ciziny a 629 zbrojních pasů. Policisté měli na starosti i byrokratické úkony spojené s ohlašováním změn. Registrovali všechny nově příchozí do hlavního města (74 387 zapsaných hlášení), nové nájemníky bytů (15 976 zapsaných), ale i dělníky či vojenské rezervisty a brance (26 996 zapsaných). Velkou část policejní agendy zabraly ohlášky změn pobytu a zaměstnání domácích sluhů a služek (57 522 zapsaných) a také povinnost informovat jiné úřady o bydlišti hledaných osob (21 031 případů). Strážci zákona byli využíváni také při konfiskaci politicky nebo morálně závadných knih, novin a časopisů, které neprošly cenzurou, a měli povinnost dohlížet na divadelní představení (4 832 případů). Do jejich kompetence spadala i asistence při vyhlašování výsledků státní loterie. Policejní úředníci vedli o všem přesné záznamy, včetně počtu odeslaných služebních depeší policejním telegrafem (315 184) a odchozích hovorů policejním telefonem (33 347).

Zatýkání a „postrky“

Policisté uskutečnili celkem 11 953 pátrání a 5 492 šetření trestních případů mimo zatčení a 16 670 řízení s osobami zadrženými v Praze. V 1 674 případech zasahovali při pouličních nepokojích, politických shromážděních a na schůzích spolků a vykonali 50 731 blíže nespecifikovaných prohlídek, včetně nočních inspekcí. Běžně asistovali při urovnávání sporů (1 734 případů) a následně museli doručovat úřední výměry a vyrozumění (26 076 případů). Každodenní rutinou bylo pro tehdejší strážce pořádku zatýkání (78 denně). Ročně došlo celkem ke 28 565 zatčením, z tohoto počtu strážníci předali c. k. zemskému trestnímu soudu 857 osob, c. k. okresnímu soudu 3 521 osob a do všeobecné nemocnice odvezli 790 osob. Do „blázince“ tehdy putovalo 71 zatčených. V zemských věznicích na Hradčanech a v Řepích skončilo 41 osob, 141 osob bylo předáno vojenským, finančním a jiným úřadům. Takzvaným „postrkem“ bylo z Prahy vyhoštěno do své domovské obce 4 670 osob, dalších 13 716 osob policisté potrestali mimosoudně.

Tuláci a lehké ženy v hledáčku policie

Zatýkání postihovalo ve zvýšené míře tuláky a pouliční prostitutky. Strážníci arestovali celkem 7 848 tuláků, z toho 5 812 mužů a 2 036 žen. Překvapí, že ve 141 případech se jednalo i o děti mladší 10 let. Provozovatelek nejstaršího řemesla zatkli celkem 1 531, z nich 231 žen a dívek bylo s domovským právem v Praze a 1 300 pocházelo odjinud. Nejvíce prostitutek skončilo v celách policejního komisařství na Starém Městě (336), stovky dalších na komisařstvích v dolní části Nového Města (330), horní části Nového Města (307) a v sousedních obcích Karlín (206) a Královské Vinohrady (222).

Pošťáci úředních písemností, průvodci opilců i plavčíci na koupalištích

Stejně jako v dnešní době poskytovali tehdejší policisté první pomoc (55 případů), pomáhali při porodech (72 případů) a při nehodách (501 případů). Zasahovali u duševně nemocných (176 případů) i při pokusech o sebevraždu (138 případů). Poskytovali také doprovod nemocným, raněným a opilým osobám (293 případů). Krotili splašené koně (48 případů), hasili požáry (101 případů), likvidovali následky výbuchů plynu (26 případů) a pomáhali lidem, kteří v ulicích Prahy zabloudili (271 případů). Zároveň se starali o bezpečí plavců na plovárnách, hlídali břehy řek a rybníků a vykonávali dozor i v ubytovnách pro bezdomovce.

Práce jen pro otrlé

Být pražským strážníkem nebyla práce pro citlivé povahy. Její součástí totiž byly nálezy mrtvol (39 případů), lidských kostí (18 případů), nedonošených lidských plodů (12 případů) a zvířecích zdechlin (127 případů).