Před sto lety bylo v Praze blaze a v Sudetech draze
Nejlevnější potraviny a spotřební zboží měli v roce 1921 Pražané, i když v různých částech Prahy byly patrné cenové rozdíly. Ze Žižkova se rozhodně vyplatilo vyrazit na nákup do centra. O něco dráž bylo ve slovenské Bratislavě, ale zdaleka nejvyšší ceny zaplatili za potraviny obyvatelé části Sudet.
Statistici ze Státního úřadu statistického (SÚS) zveřejnili v roce 1921 v časopise Zprávy SÚS měsíční přehled o aktuálních maloobchodních cenách vybraných základních potravin a spotřebních předmětů v jednotlivých regionech republiky. Informace o cenách položek – typu masa, salámů, zeleniny, mouky a mléka – na SÚS zaslaly v lednu téhož roku městské a obecních úřady a některé místní dělnické organizace ze 134 míst republiky. Tabulky poskytly souhrnné přehledy za území Čech, Moravy a Slovenska a detailnější za menší regiony a jednotlivá města. Informace z Podkarpatské Rusi se statistikům nepodařilo včas získat.
Láce v Praze
Z uvedeného přehledu vychází, že nejlacinější potraviny mohli v roce 1921 nakupovat obyvatelé Prahy. Poměrně levně bylo dále v Pardubicích, Českých Budějovicích a v Moravské Ostravě.
Značné rozdíly panovaly uvnitř oblasti tzv. Velké Prahy, kterou statistici dále rozdělili na Prahu, Žižkov a Smíchov. Z přehledů vyplývá, že ceny potravin na Žižkově byly u většiny položek mnohem vyšší než v centru hlavního města. Rozdíl u hovězího a vepřového masa byl 4 Kč, kilo obyčejného salámu stálo na Žižkově o 21 Kč více, sádlo o osm korun a margarín byl dražší o šest korun. Litr mléka se na Žižkově prodával za 4 Kč, ale v centru za 3,60 Kč, vejce stálo 1,80 Kč, zatímco v centru 1,50 Kč, čerstvé zelí 3 Kč a v centru 2,20 Kč. O 20 haléřů levnější bylo v centru i pivo, které se zde prodávalo za 2,40 Kč za litr. Na Žižkově se vyplatilo koupit jen skopové maso, husu, hrách nebo jádrové mýdlo.
Drahota na severu Čech
Nejvyššími cenami potravin v celé republice se vyznačoval region Severní Čechy, který zahrnoval města Jablonec nad Nisou a Varnsdorf. Kilogram mouky na chleba i mouky na vaření stál v porovnání s Prahou dvojnásobně více (rozdíl 10 Kč) a kilogram vepřového masa byl dražší o devět korun. Kilogram obyčejného salámu byl dražší o 15 Kč, litr másla o 16 Kč, vejce o 80 haléřů, kilogram cukru o 20 Kč, kilogram čočky o 6 Kč a litr piva o 60 haléřů. Podobné ceny byly na obou místech jen u hovězího a skopového masa, husy, margarínu, mléka a jádrového mýdla.
Moravská Ostrava versus Vítkovice
Rozdílné byly i ceny v Ostravě. V Moravské Ostravě bylo jídlo jednoznačně levnější než v průmyslových Vítkovicích. U mouky na chleba byl rozdíl 4 Kč, u hovězího masa rovněž 4 Kč, u vepřového 6 Kč, a u obyčejného salámu dokonce 22 Kč. Máslo bylo ve Vítkovicích dražší o 12 Kč a hrách o 6 Kč. Pivo však stálo v obou (tehdy ještě samostatných) městech stejně, tedy 3,20 Kč za litr.
V Praze bylo levněji než v Bratislavě
Pohled na průměrné ceny potravin na Slovensku ukázal, že například v Bratislavě bylo dráž než v Praze. Cena mouky na chleba byla vyšší o 4 Kč, u obyčejného salámu o 6 Kč a pivo bylo dražší o 1,60 Kč. Některé položky tu přece jen byly levnější – například čerstvé zelí, které stálo 80 haléřů.
