Proč Evropané přecházejí na částečné úvazky?

Pětina zaměstnanců v Evropské unii pracovala v roce 2018 na částečný úvazek. Důvodem bylo sladění zaměstnání s péčí o děti a rodinu, změna zdravotního stavu, studium při práci či pozvolný odchod do důchodu. Hlavní příčinou byla nemožnost získat práci na plný úvazek, a to především pro Řeky. Naopak, nejlepší podmínky pro získání zaměstnání na celý úvazek měli Estonci a Češi.

Částečné úvazky EU

Problematikou alternativních úvazků se už v roce 2009 zabývala Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Jedním z nejčastěji využívaných alternativních úvazků je zkrácený (částečný) pracovní úvazek. Podle dat Evropského statistického úřadu z roku 2009 pracovalo na zkrácený úvazek nejvíce lidí v Nizozemsku (48,3 % populace), dále obyvatelé Norska, Švédska a Německa. Důvodem byl vyspělý sociální systém péče o děti a starší rodinné příslušníky, který občanům těchto států dovolil skloubit práci s péčí o rodinu.

Bariéry plných úvazků v zemích EU

V loňském roce bylo v Evropské unii zaměstnáno na částečný úvazek 31,2 milionu žen a 9,5 milionu mužů ve věku 20 až 64 let. To představovalo 19 % všech zaměstnanců. Evropští statistici se zajímali o příčiny volby této formy zaměstnání. Respondenti šetření uvedli, že hlavním důvodem pro práci na částečný úvazek bylo „nenalezení zaměstnání na plný úvazek“ (26 %), následovalo „pečování o děti nebo nemohoucí dospělé“ (24 %). Nemožnost najít zaměstnání na plný úvazek byla častější u mužů (36 %) než u žen (23 %). Pochopitelně, práce na částečný úvazek kvůli péči o děti nebo nemohoucí dospělé uváděly častěji ženy (29 %) než muži (6 %).

Ve všech členských státech EU se podíl osob, které pracovaly na částečný úvazek, protože nemohly najít práci na plný úvazek, výrazně lišil. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v Řecku (70 %), za ním následovaly Itálie (66 %), Kypr (65 %) a Bulharsko (59 %). Nejnižší podíly byly v Estonsku (6 %) a dále v Belgii, Česku a Slovinsku (shodně 7 %). Další v pořadí bylo Nizozemsko (8 %).

Vyplatí se zkrácené úvazky Čechům?

Česká republika patří mezi státy, v nichž je podíl lidí pracujících na částečný úvazek téměř nejnižší v osmadvacítce zemí Evropské unie. Čeští zaměstnavatelé nejčastěji poskytovali možnost zkrácené pracovní doby těhotným ženám či maminkám, které pečují o děti do patnácti let. Změnu stylu spolupráce a komunikace mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem způsobily odlišné požadavky jednotlivých generací. Zkrácené úvazky začala vyhledávat tzv. „generace Y“, tedy lidé narození po roce 1974, kteří potřebovali sladit osobní a pracovní složky života. Podobně na tom je tzv. „sendvičová generace“, tedy zaměstnanci, kteří ještě pečují o děti do patnácti let, podporují je na studiích a zároveň už se starají o své rodiče nebo prarodiče.