Prvorepublikové Československo bylo magnetem pro zahraniční studenty

V polovině třicátých let studovalo v tehdejším Československu na vysokých školách desetkrát méně posluchačů než v současnosti. Podíl zahraničních studentů však byl stejný jako dnes. Již tehdy k nám mířili především z východní Evropy, ale v hojných počtech také z balkánských zemí.

Cizinci na VŠ 1933

V době první republiky studoval na našich vysokých školách vysoký počet cizinců. Dosvědčují to údaje z článku „Vysoké a střední školy ve školním roce 1933/34“, zveřejněném v roce 1935 v časopise Zprávy Státního úřadu statistického.

V celém tehdejším Československu zasedlo v zimním semestru roku 1933 do lavic vysokoškolských poslucháren 32,5 tisíce studentů. Ve školách na území dnešní České republiky to bylo 30,2 tisíce studentů. Z ciziny pocházelo 2 372 osob, které tvořily 7,9 % všech posluchačů. Nejvíce jich studovalo na německých technických školách v Brně (398), na Karlově univerzitě (356) a dále pak na českých vysokých školách technického zaměření v Praze (353).

Slovanská vzájemnost

Tehdejší vysoké školy byly přitažlivé především pro zájemce ze slovansky mluvících zemí, na předním místě z Polska (641), Bulharska (447) a Jugoslávie (220). Již v té době zde byli posluchači z ruskojazyčné oblasti, tedy z tehdejšího Sovětského svazu (122). Mnoho jich také pocházelo z Rumunska (259) a Maďarska (186), méně z německy mluvících sousedních zemí, tedy z Německa (132) a Rakouska (70). Získat vzdělání na českých vysokých školách bylo lákavé i pro obyvatele pobaltských států – Estonska (22), Lotyšska (62) a Litvy (46).

Studenti z opačné strany světa

Cizince ze západoevropských zemí bychom našli jen ojediněle. Francouzi tu byli jen dva, Italů bylo 12, Angličanů 6 a Švýcarů 5. O něco více studentů (27) přijelo ze Spojených států amerických. V dobových statistikách také nacházíme informace o jednotlivcích z řady dalších zemí – Belgie, Lucemburska, Finska, Dánska, Řecka a Švédska. V té době jistě exoticky museli obyvatelům Československa připadat studenti ze států, jako byly Mandžusko, Čína, Palestina, Brazílie, Turecko a Persie, dnešní Írán.

Na Univerzitě Karlově studovalo nejvíce Poláků (131), Bulharů (84) a občanů SSSR (30). Studium v češtině na pražských technických školách přitahovalo nejvíce Jugoslávce (122), Bulhary (79), občany SSSR (68) a rovněž Poláky (53). Na německých vysokých technických školách v Praze studovalo opět nejvíce Poláků (83) a dále Rumuni (47) a Maďaři (30).

Také v Brně se technické vysoké školy dělily na české a německé. V českých tvořili hlavní část cizinců Bulhaři (89), Poláci (47) a Jugoslávci (25), v německých pak Bulhaři (149), Maďaři (84) a Poláci (70).

Cizinci na tuzemských univerzitách a vysokých školách jsou v dnešní době zcela běžnou záležitostí. V roce 2017 jich u nás studovalo 43,8 tisíce a tvořili 14,6 % z celkem 299 tisíc studentů. Nejvíce jich pocházelo ze států bývalého Sovětského svazu – Ruska (5,8 tisíce), Ukrajiny (3,1 tisíce) a Kazachstánu (1,6 tisíce). Několik stovek z nich má občanství Německa (746) a Velké Británie (552) a dále Indie (687) a Vietnamu (662). Po odpočítání 21,5 tisíce občanů Slovenské republiky, které pro jazykovou blízkost za úplné cizince počítat nemůžeme, získáme údaj 22,3 tisíce osob, tedy 7,5 %.