Prvorepublikové lesy byly domovem toulavých psů a koček

Noční můrou lesních hospodářů v období první republiky byli toulaví psi a kočky. Jako škodnou jich myslivci jen v průběhu roku 1933 zastřelili desítky tisíc. Další olověné střely skolily miliony koroptví a statisíce bažantů a vran. V řádech desítek tisíc se pohybovaly počty zabitých sojek a divokých kachen.

Myslivci

První republika – „zlaté období“ honiteb

Honitby byly za první republiky výsadou velkostatkářů, továrníků, lékárníků a vyšších státních úředníků. V rámci společenské zábavy lovili zejména drobnou zvěř, hlavně koroptve, bažanty a zajíce. Stavy spárkaté zvěře (jeleni, srnci, daňci, mufloni, černá zvěř) byly tehdy poměrně nízké, protože značná část byla chována v oborách.

První výsledky úplného statistického šetření ulovené zvěře zveřejnil v roce 1935 Státní úřad statistický v článku „Ulovená zvěř v roce 1933“ v časopise Zprávy SÚS. Až do roku 1930 byla tato statistika v působnosti ministerstva zemědělství. Údaje sloužily pouze pro interní účely a nebyly zveřejňovány. Šetření SÚS bylo prováděno prostřednictvím okresních úřadů u všech majitelů či nájemců honiteb. Zjištěné informace měly posloužit k novelizacím honebních zákonů, které byly do té doby v jednotlivých zemích ČSR odlišné.

Užitková zvěř

Z dobových statistik se dozvídáme, že v roce 1933 bylo na území dnešní České republiky uloveno 4,2 tisíce jelenů, 1,8 tisíce daňků a 44,6 tisíce kusů srnčí zvěře. Na rozdíl od dneška byl velmi nízký počet odstřelených muflonů (56) a černé zvěře, tedy divokých prasat (688). Zato počet ulovených zajíců přesáhl milion (1,32 milionu).

Oblíbeným cílem lovu byly různé druhy ptáků. Rekord v celé této statistice patřil koroptvím, kterých myslivci zastřelili dva miliony. Bažantů bylo odstřeleno 396 tisíc a divokých kachen 29,5 tisíce. Dalšími lovenými druhy byly křepelky (1 tisíc), divocí holubi (16,3 tisíce), kvíčaly (10,9 tisíce) nebo divoké husy (623 kusů).

Škodná zvěř

Tehdejší správci honiteb se v boji se škodnou zvěří nemilosrdně vypořádávali zejména s potulnými psy a polodivokými kočkami. V lesích odstřelili během jediného roku přes devadesát tisíc koček (90,6 tisíce) a téměř třicet tisíc toulavých psů (29,5 tisíce). Statisícové „smrtelné žně“ zasáhly ptáky z čeledi krkavcovitých: vrány (210 tisíc), sojky (50 tisíc) a straky (36,5 tisíce). Z dravých ptáků se myslivci zaměřili především na krahujce (21 tisíc) a jestřáby (6,1 tisíce). Častým terčem loveckých pušek byli divocí králíci (200 tisíc) a veverky (74,5 tisíce). Hojně se odstřelovaly lasice (36 tisíc) a ondatry (21 tisíc), ale i tchoři (14 tisíc), lišky (8,2 tisíce) a hranostajové (5 tisíc). K relativně méně častým úlovkům patřili jezevci (344 kusů), kuny lesní (951), kuny skalní (821) a vydry (143).

Ve statistice zvěře ulovené v českých zemích v roce 1933 chybějí zástupci největších domácích šelem, tedy medvědi a vlci. Jedinou výjimkou byl rys, skolený v počtu dvou kusů myslivci na Moravě. Na Slovensku byli vedle 11 vlků zastřeleni tři medvědi. Na Podkarpatské Rusi postihl podobný osud šest medvědů a 12 vlků.

Koho naháněli myslivci v roce 2018?

Největší díl úlovků tvořila v loňském roce vysoká zvěř. Myslivci odstřelili přes 28 tisíc kusů jelení zvěře, 102 tisíc srnčí, 24 tisíc daňčí a téměř 10 tisíc kusů mufloní zvěře. Na rozdíl od třicátých let minulého století lovili především přemnoženou černou zvěř (138 tisíc), kachny (238 tisíc) a bažanty (459 tisíc). Mezi škodnou zvěří loni převažovaly lišky (67 tisíc), kuny lesní a skalní (11 tisíc) a také jezevci (4 tisíce).

Z ptáků postihl odstřel zejména holuby hřivnáče (17 tisíc), straky obecné (12 tisíc), kormorány velké (5,8 tisíce), vrány obecné (2 tisíce) a hrdličky zahradní (3,4 tisíce). Koroptev polní z naší přírody téměř vymizela a zaječí zvěř je na hranici přežití. A toulavé kočky a psi? Podle údajů Českého statistického úřadu odstřelili myslivci na polích, v lesích a na loukách 11 208 toulavých koček a 361 psů. Pro myslivce tak zůstávají noční můrou i dnes: je to škodná zvěř, která ročně zabije až tři miliony ptáků a mláďat zajíců.