Sto let statistiky rodinných účtů

Ve třicátých letech minulého století tvořily potraviny a nealkoholické nápoje téměř polovinu všech výdajů dělnických domácností. Nižší byly pouze výdaje za bydlení.

Rodínné účty

Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření soukromých domácností na základě údajů poskytovaných jednotlivými domácnostmi. Výše výdajů a struktura spotřeby se zjišťují napříč populací, například v domácnostech zaměstnanců, nepracujících důchodců, rodin s dětmi či neúplných rodin nebo v rodinách žijících na venkově.

Údaje z rodinných účtů slouží jako podklad pro sociální a ekonomický výzkum. Jsou nezbytné při sledování vývoje spotřebitelských cen (inflace) a využívají se i ve statistice národních účtů a při mezinárodním srovnání. Informace o odlišnostech spotřeby v jednotlivých typech domácností a vlivu pohybu spotřebitelských cen na strukturu jejich výdajů a spotřební zvyklosti totiž nelze získat z jiných zdrojů.

Průkopníkem byl ekonom

Šetření SRÚ má v České republice tradici od počátků samostatné státní statistiky. V rámci státního systému zjišťování byla statistika rodinných účtů zavedena v roce 1920, krátce po založení Státního úřadu statistického (SÚS). Nová republika tak mohla získat aktuální přehled o sociálních poměrech zaměstnaneckých rodin po první světové válce, kdy docházelo k výrazným změnám ve výši cen zboží, služeb i mezd. Data tehdejšího šetření umožnila výpočet maloobchodních cenových indexů (vývoje spotřebitelských cen) a odhad výše životních nákladů. Zároveň bylo zřejmé, jak velkou část tvoří jednotlivé skupiny výdajů v celkovém hospodaření domácností.

Statistici tehdy navázali na první zjišťování spotřeby domácností, které proběhlo v letech 1913 až 1914 na vzorku 65 učitelských rodin na Moravě. Šetření tehdy provedl jako svůj soukromý výzkum významný ekonom prof. Karel Engliš, pozdější československý ministr financí.

Do výběru z roku 1920 byly zařazeny jen domácnosti s nízkou životní úrovní, jejichž tzv. přednostou, tedy osobou v čele domácnosti (v úplných rodinách zpravidla muž), byl dělník, úředník nebo učitel. Údaje o příjmech a výdajích vyplňovaly domácnosti po dobu jednoho roku do tzv. čtyřnedělních spotřebních knížek rodinných. Vzhledem k tomu, že vedení deníků nebylo finančně odměňováno, šetření už od počátku naráželo na nezájem a odhlašování domácností. Proto byla od roku 1925 vyplácena odměna 150 Kč každé domácnosti, která po celé období zaznamenávala požadované údaje do deníku.

Ve třicátých letech se sledovaly výdaje téměř tisícovky domácností

V letech 1931 až 1932 dosáhl SÚS nejvyššího počtu zpracovávaných domácností v celém meziválečném období. K dispozici bylo 935 domácností: 414 dělnických, 368 úřednických a 153 domácností tzv. zřízenců (souhrnné označení pro údržbáře, hlídače, vrátné, školníky a pomocné zaměstnance). Nejednalo se o náhodný výběr, do šetření byly zařazeny domácnosti, které se v rámci náboru přihlásily dobrovolně. Proto není obraz o sociální situaci všech domácností v meziválečném období ucelený, na druhé straně přineslo šetření důležité poznatky o životních podmínkách nízkopříjmových rodin.

Za jídlo „padla“ půlka výplaty

Data za období 1931 až 1932 dokládají, že velká část výdajů dělnických domácností (47,7 %) směřovala především k nákupu potravin a nealkoholických nápojů. Průměrná roční spotřeba masa a uzenářských výrobků včetně ryb činila pouhých 40,6 kilogramu na osobu. Podíl výdajů na bydlení činil 13,2 %. Byty tehdejších dělnických domácností byly často přelidněné, ve 46,1 % bytů obývaly jednu místnost více jak dvě osoby. Za místnost se navíc považovaly nejen obývací pokoje a ložnice, ale i kuchyně. Domácnosti mohly uspořit v průměru jen 6,5 % ze svých příjmů, což svědčí o nízké koupěschopnosti tehdejších dělnických rodin.

Spotřeba masa, masných výrobků a ryb v domácnostech dělníků v letech 1931/1932, 1957, 1989 a domácnostech zaměstnanců s nižším vzděláním v roce 2016 (v kg), průměr na osobu
Spotřeba masa, masných výrobků a ryb v domácnostech dělníků v letech 1931/1932, 1957, 1989 a domácnostech zaměstnanců s nižším vzděláním v roce 2016 (v kg), průměr na osobu

Více se o stoleté historii statistiky rodinných účtů dozvíte v textech připravovaných pro časopis Statistika & My.

Jakub Trenda, oddělení sociálních šetření ČSÚ