Tři čtvrtiny Čechů jsou podle výsledků šetření ČSÚ „pohodáři“

Se svým životem bylo v roce 2018 celkově spokojeno sedm z deseti Čechů. Vyplynulo to z výsledků zjišťování životní pohody. Takzvaný well‑being je každoročně součástí šetření ČSÚ o životních podmínkách domácností. Češi loni vyjádřili největší spokojenost s osobními vztahy a se svou prací, nejméně spokojeni byli s finanční situací domácnosti.

Dotazovaní měli subjektivně zhodnotit svou aktuální životní situaci. Statistici se jich ptali na vnitřní pocit pohody, spokojenosti, štěstí, či naopak neklidu, osamělosti, vyloučení. Respondenti rovněž posuzovali spokojenost s různými oblastmi života (zaměstnání, volný čas, finance). Kromě pocitů a nálad v posledních čtyřech týdnech se vyjadřovali i k osobním vztahům, důvěře k neznámým lidem či k očekáváním do budoucna. Spokojenost hodnotili na škále od 0 do 10, přičemž nula značila úplnou nespokojenost a desítka naprostou spokojenost.

Hodnocení celkové spokojenosti se životem se podle pohlaví téměř nelišilo. Muži průměrně dávali známku 7,5, ženy pak 7,4. Oproti poslednímu zjišťování v roce 2013 byl loni patrný nárůst celkové spokojenosti o půl procenta (z 6,9 na 7,4). Absolutní nespokojenost projevilo pouze 0,5 % hodnotitelů, zcela spokojených (se známkou 10) bylo 13 % respondentů.

Při rozdělení obyvatel podle ekonomické aktivity se ukázalo, že nejméně spokojenou skupinou byli v roce 2018 nezaměstnaní (průměrná známka 6,3). Po nich následovali starobní a invalidní důchodci (průměrná známka 6,9). Nad průměrem byli zaměstnaní a podnikatelé, nejspokojenější byli studenti (průměrná známka 8,3).

Z regionálního pohledu byli se svým životem nejvíce spokojeni lidé v Karlovarském kraji, v Praze a Libereckém kraji. Naopak nejméně spokojení byli obyvatelé Ústeckého, Pardubického a Moravskoslezského kraje.

Při hodnocení různých oblastí života vyjádřili dotazovaní nejmenší spokojenost s finanční situací domácnosti (6,7). Méně spokojeni byli i s množstvím (nikoli využitím) času vyhrazeného na činnosti, které je baví. Nejvyšší známky spokojenosti (průměrně 8,3) udělili obyvatelé České republiky osobním vztahům v rodině, s přáteli či se sousedy.

Více než polovinu respondentů provázely pocity stálého nebo častého štěstí a klidu. Naopak zhruba desetina z nich takové stavy nepoznala. Padesát procent osob přiznalo nervozitu, třetina osob připustila zcela negativní pocity, jako jsou osamělost či deprese.

O materiální pomoc (finanční hotovost, půjčku, potraviny či zboží) by své okolí mohlo požádat 93 % dotázaných, o výpomoc v domácnosti, na zahradě, při nemoci a podobně by mohlo požádat 96 % z nich. Stejné procento lidí má někoho, komu se může svěřit se svými osobními záležitostmi.

Vyhlídky do budoucnosti spatřuje více než třetina osob jako optimistické. Téměř dvě třetiny dotazovaných uvedly, že neočekávají v dalším roce žádnou změnu. Naopak jen sedm procent dotázaných uvedlo, že předpokládají zhoršení své celkové životní situace.