Tři čtvrtiny Čechů jsou podle výsledků šetření ČSÚ „pohodáři“

Se svým životem bylo v roce 2018 celkově spokojeno sedm z deseti Čechů. Vyplynulo to z výsledků zjišťování životní pohody. Takzvaný well‑being je každoročně součástí šetření ČSÚ o životních podmínkách domácností. Češi loni vyjádřili největší spokojenost s osobními vztahy a se svou prací, nejméně spokojeni byli s finanční situací domácnosti.

Životní spokojenost

Dotazovaní měli subjektivně zhodnotit svou aktuální životní situaci. Statistici se jich ptali na vnitřní pocit pohody, spokojenosti, štěstí, či naopak neklidu, osamělosti, vyloučení. Respondenti rovněž posuzovali spokojenost s různými oblastmi života (zaměstnání, volný čas, finance). Kromě pocitů a nálad v posledních čtyřech týdnech se vyjadřovali i k osobním vztahům, důvěře k neznámým lidem či k očekáváním do budoucna. Spokojenost hodnotili na škále od 0 do 10, přičemž nula značila úplnou nespokojenost a desítka naprostou spokojenost.

Hodnocení celkové spokojenosti se životem se podle pohlaví téměř nelišilo. Muži průměrně dávali známku 7,5, ženy pak 7,4. Oproti poslednímu zjišťování v roce 2013 byl loni patrný nárůst celkové spokojenosti o půl procenta (z 6,9 na 7,4). Absolutní nespokojenost projevilo pouze 0,5 % hodnotitelů, zcela spokojených (se známkou 10) bylo 13 % respondentů.

Při rozdělení obyvatel podle ekonomické aktivity se ukázalo, že nejméně spokojenou skupinou byli v roce 2018 nezaměstnaní (průměrná známka 6,3). Po nich následovali starobní a invalidní důchodci (průměrná známka 6,9). Nad průměrem byli zaměstnaní a podnikatelé, nejspokojenější byli studenti (průměrná známka 8,3).

Životní spokojenost

Z regionálního pohledu byli se svým životem nejvíce spokojeni lidé v Karlovarském kraji, v Praze a Libereckém kraji. Naopak nejméně spokojení byli obyvatelé Ústeckého, Pardubického a Moravskoslezského kraje.

Při hodnocení různých oblastí života vyjádřili dotazovaní nejmenší spokojenost s finanční situací domácnosti (6,7). Méně spokojeni byli i s množstvím (nikoli využitím) času vyhrazeného na činnosti, které je baví. Nejvyšší známky spokojenosti (průměrně 8,3) udělili obyvatelé České republiky osobním vztahům v rodině, s přáteli či se sousedy.

Více než polovinu respondentů provázely pocity stálého nebo častého štěstí a klidu. Naopak zhruba desetina z nich takové stavy nepoznala. Padesát procent osob přiznalo nervozitu, třetina osob připustila zcela negativní pocity, jako jsou osamělost či deprese.

O materiální pomoc (finanční hotovost, půjčku, potraviny či zboží) by své okolí mohlo požádat 93 % dotázaných, o výpomoc v domácnosti, na zahradě, při nemoci a podobně by mohlo požádat 96 % z nich. Stejné procento lidí má někoho, komu se může svěřit se svými osobními záležitostmi.

Vyhlídky do budoucnosti spatřuje více než třetina osob jako optimistické. Téměř dvě třetiny dotazovaných uvedly, že neočekávají v dalším roce žádnou změnu. Naopak jen sedm procent dotázaných uvedlo, že předpokládají zhoršení své celkové životní situace.