Únorový komunistický puč zúčtoval s „buržoazní“ statistikou

Po roce 1948 prošel Státní úřad statistický radikální proměnou: „Statistika je na podkladě marxistické methodologie nástrojem budování socialismu a komunismu, nástrojem hospodářského plánování a nástrojem technického pokroku,“ tvrdili tehdejší koryfejové komunistické ideologie v řadách SÚS. „Socialistická“ statistika odstraňovala „buržoazní přežitky“ a orientovala se na úkoly národohospodářské evidence. Veřejnost dostávala informace jen o plnění plánů.

Gottwald a Stalin

Jak se v té době změnila práce statistiků, dokládají mimo jiné i témata studií a článků zveřejněných po roce 1950 v časopise Statistický obzor, vydávaného SÚS. Autoři (i ze SSSR) se ve svých článcích rozepisovali o tom, jak se provádí statistika v Sovětském svazu, o zásadách socialistického plánování a popisovali úkoly statistiky při výstavbě socialistického hospodářství. Na základě Leninových spisů dokazovali neudržitelnost buržoazní politické ekonomie a obraceli se k dílům Marxe a Engelse, aby podrobně analyzovali metodu jejich práce se statistikou.

V článku „Statistika – nástroj k budování socialismu“ z roku 1950 se tehdejší náměstek předsedy SÚS a šéfredaktor časopisu Statistický obzor František Herbst snažil dokázat naprostou převahu socialistické statistiky před kapitalistickou: „Pravidelné zprávy ze Sovětského svazu a zemí lidově demokratických shodně ukazují, jak jsou jejich hospodářské plány plněny a překračovány, jak se neustále rychle zvětšuje a rozšiřuje výroba a tím stoupá životní úroveň pracujících.

Své tvrzení Herbst doložil údaji ze SSSR: ve 3. čtvrtletí 1950 byl plán celkové průmyslové produkce splněn na 103 %. Celková produkce veškerého průmyslu stoupla o 24 %, produktivita práce dělníků v průmyslu vzrostla o více než 12 %, z toho ve strojírenství o 20 %, v hutnictví o 6 %, v uhelném průmyslu o více než 8 procent. Ve stejném období se zvýšil meziroční obrat zboží ve státním a družstevním maloobchodě o 33 %. Prodej potravinářského zboží stoupl o 30 % a prodej průmyslového zboží o 37 procent.  

Přehled úspěchů sovětské ekonomiky měl ukázat na propastný rozdíl mezi úkoly statistiky kapitalistických a socialistických států: „V kapitalistických zemích je statistika v rukou vládnoucí třídy nástrojem obhajoby kapitalistického řádu a prostředkem k zastírání skutečného stavu a vývoje kapitalistických rozporů,“ upozornil Herbst. Tvrdil také, že buržoazní statistika je plná falšovaných údajů: „Pravdu i ve statistice je velmi těžké zastírat, a proto není divu, že pracující lid kapitalistických států, který zná skutečnost, má nedůvěru k buržoazní statistice.“ Jen socialistická statistika podle jeho slov poskytuje úplné a nezkreslené údaje: „Je to důkazem také toho, že v socialistickém hospodářství není co skrývat, že v socialistickém hospodářství všichni pracující mohou kontrolovati a také kontrolují hospodářství.“ Prioritou SÚS byla především podpora plánování centralizované státní ekonomiky. Herbst se k tomu vyjádřil následovně: „V socialismu je vše podřízeno plánu, vše je vedeno jedinou vůlí, a proto statistika zjišťuje především jevy, které vznikají plánovitým působením státu.“

Jako komunista měl velké výhrady i k zákonu o statistické službě, přijatém československým parlamentem v roce 1919, na jehož základě vznikl SÚS. Ostře zúčtoval především s ochranou individuálních dat: „V zákoně o organisaci čs. Statistické služby z r. 1919 je řada příkladů ustanovení, které na první pohled můžeme považovat za správné, ale když je prozkoumáme, odkryjeme v nich prostředek sloužící kapitalistickému řádu. Např. individuální data zjištěná statistickým šetřením jsou tajemstvím a nikomu, zejména ne úřadům berním nesmí být prozrazována. Taková „opatření“ měla zaručovati správnou a úplnou statistiku.“

Autor článku, František Herbst (1909 – 1977) se v roce 1952 stal prvním externím vedoucím samostatné katedry statistiky na Vysoké škole politických a hospodářských věd. Výuka statistiky přebírala sovětské vzory. Výklad se omezoval na popis obsahu výkazů a výčet ukazatelů, bez souvislostí a kontextu.